Zápisky cyklistky Denisky (11 let)

Tři Grácie na kolech

Letošní léto moc hezkých dnů nenabídlo. Chladné dny doprovázené občasnými lijáky drželo školáky spíše doma. Až teprve konec léta přinesl ty správné horké dny. Neváhal jsem ani chvilku, a abych alespoň částečně dohnal, co se ještě dohnat dalo, naložil jsem dcerku Ivanku a její dvě sestřenice Aničku a Denisku a vyrazili jsme na víkend na kola. Cíl byl jasný. Můj kamarád Franta, bývalý voják z povolání, dnes dobrodruh a pečovatel válečných veteránů bydlí ve starých opuštěných kasárnách nad městem Valtice, v místech kde se rozkládá díky knížecímu rodu Lichtenštejnů unikátní přírodní park se zajímavými architektonickými památkami. To se bude holkám určitě líbit.

Zapsala Deniska Březinová 11 let Fotografoval Ivan Křemeček

Pátek V půl desáté jsme vyjeli na zajímavé a krátké prázdniny. Tyto prázdniny byly jen na víkend. Od pátku do neděle. Jeli jsme já, Anička (sestra), Ivanka (sestřenice), strýc Ivan. Na prázdninách jsme byli kousek od Rakouska. A také kousek od Valtic města vína. Přespávali jsme v kasárnách u jednoho pána, kterého zná strýc. Jeho jméno je Hubert, nebydlí tam sám, bydlí tam se svou dcerou Luckou, takže jsme tam nebyli sami. Hubert má dva psy, kteří jsou spíše Lucky. Mates to je pes, který je už velký a pak malou fenku, která byla ještě štěně. Hned jak jsme dojeli, jsme si vybalili. Ivča s Aničkou spaly na postelích, kde byl polštář a přikrývka a já se strýcem na postelích, kde jsme museli spát ve spacácích. Ten den jsme ještě vytáhli kola z auta. Strýc měl skládačku, jinak by se nám tam všechna kola ani nevešla. Jeli jsme se podívat do Rakouska. Nikdy jsem tam ještě nebyla a Anička také ne. Hned na začátku městečka byl velký kostel a kolem něho krásné sklepy. Strýc říkal, že jsou to vinné sklepy, a až budeme starší, tak že se do nich půjdeme podívat. Myslel tím asi jako, že půjdeme na víno. Kousek o podál byl hřbitov a u kostela krásná křížová cesta. Strýc nám vyprávěl, co ty obrazy znamenají. Cesta nám problém nedělala. Jen Ivanka si stěžovala, ale na to jsme zvyklí, ona je totiž trošku rozmazlená. Ale strýc se s ní moc nemazlil. Musela šlapat jako my, jen do kopce jí pomáhal, protože je nejmladší. Strýc říkal, že Anička měla být kluk. Ta vyšlapala každý kopeček a ještě se vrátila nazpátek. To je proto, že doma jezdí po ulici na kolech s klukama a má trénink. A taky kluky bije. Janoušek jí ve škole řekl, že je Anča a to se jí nelíbilo a tak ho zfackovala. A to je o hlavu menší. Ve škole už má za to černý puntík, ale ona si z toho nic nedělá. Tento den jsme jeli ještě do Valtic na kolech pro chleba a konzervy. Tam jsme si dali polévku. Na zpáteční cestu nás popoháněl vítr a začínala obrovská bouřka. Šlapali jsme, co to šlo, já jsem byla strašně pozadu a vítr mě odfukoval. A taky se kolem mě lámaly větve ze stromů. Naštěstí jsme v čas dojeli domů a nezmokli jsme. Pak jsme z oken sledovali, jak prší. Hubert se v kuchyni oháněl, že nám udělá večeři. Strýc řekl, ať s námi nepočítá, že mi jsme najezení. Ještě jsme si šly také zkusit vojenské uniformy a čepky. To tam má Hubert malé vojenské muzeum. Se strýcem jsme si musely každý den čistit zuby. A já jsem si je musela čistit ještě navíc i odpoledne kvůli rovnátkům. Bylo to v pohodě. Já jsem sebou měla polštářek, který v noci svítil.

Sobota Ráno jsme vyjeli na další výlet, na ten nejdelší. Tento výlet vedl k lednickým rybníkům a dál podle mapy. Jeli jsme po cestě, nebyli jsme ještě ani u Valtic a strýc řekl něco takového: „Tam letí čápy, podívejte.“ Ivanka se taky dívala a řekla „Někdo bude mít miminko“ a narazila do patníku. Naštěstí se jí nic nestalo. Jenom urvané světlo a krvavý prst. Tak jsme pak dojeli do Hlohovce. Tam jsme pojedli pod sochou svatého Floriána. A vydali se dál cestou k Lednickým rybníkům. Jsou to fakt velké rybníky. Kolem nich jsme jezdili, ale ne pořád do kolečka. Po cestě jsme také zastavovali, svačili a fotili se. Jak jsme svačili před Hraničním zámkem na dece, tak to bylo příjemné, ale ta vedra moc příjemná nebyla, hlavně když jsme jeli na kolech. Nebo Betonový bunkr pod Rybničním zámečkem. Tento bunkr se používal v druhé světové válce. Tam nebylo moc místa, jen na pistole a vojáky. Ti tento bunkr používali a my jsme tam také vlezli. V té době jsme byli ještě Československo. To říkal strýc. A taky Hilter byl. Když se strýc ptal, kdo to byl, jediná já jsem to věděla. Byl moc zlý a nikdo ho neměl rád, protože chtěl válku. Tam jsme také krmili labutě makovcem a ty se na nás vrhly. Pak byla delší cesta, kterou jsme se dostali až ke Třem Gráciím. Krásné místo. Tři Grácie (já, Anička, Ivanka) se jely podívat na Tři Grácie. Tam se mi líbilo nejvíce. Oni mají sochu tak uprostřed a drží se. Pak je tam chrám, kde jsou též sochy, které vždy něco ukazují, třeba kreslí a jiné věci. Jsou tam i ženy i muži. Byl to moc pěkný výlet. Cestou zpět jsme se v Hlohovci stavili na pozdní oběd. Já s Aničkou jsme si daly 500 g křidélek. Křidélka byla výborná. Ivanka se strýcem si dali 200g porce hermelínu. Tento den byl výborný a náročný. Nadřeli jsme se, ale za ty zážitky to stálo. A tak krásné místa se málokde vidí. A tolik věcí v jednom dni málokdo uvidí a my jsme ti, co to viděli. A bylo mi potěšením tam jet a kochat se krásou. A užívat si přírodu a den na kole. Lednické rybníky jsou největší, které jsem zatím viděla.

Neděle Den odjezdu. Cestou jsme se stavili v zámku Lednice. Tam se nám moc líbilo. Dovnitř zámku jsme nešli, ale chodily jsme po parku. Po cestě nám pán nabídl, ať se jdeme podívat na výstavu letců a různé ukázky, kde byl i gepard. My jsme tam, ale nešli. Na druhé lavičce si strýc trochu zdříml. Ivanka s Aničkou krmily kačeny rohlíkem. Já jsem si je fotila. Strýc odpočíval. Pak jsme se šli podívat do Akvária Malawi, kde jsou sladkovodní i mořské ryby. Také tam byla obrovská čelist velryby. Ta byla, ale doopravdy obrovská. Stará loď a krásné rybky. Přišel tam pán, ať mu dáme peníze na nemocné děti. Strýc řekl, že má dětí dost a že má v Africe ještě černouška. Jmenuje se Pio. Adoptovali ho s plečkařema, co jezdí na starých kolech a posílají mu peníze, aby mohl chodit do školy. Strýc řekl, že ten pán mohl být podvodník a peníze na děti si nechává. Cestou domů jsme si vykládali. Byla to výborná cesta. Doma nás všichni přivítali. Tento prázdninový víkend se mi strašně líbil a klidně bych si ho zopakovala.