Prapor a znak obce

NOVÝ ZNAK A PRAPOR OBCE BÍLOVICE

Zdůvodnění k návrhům znaku a praporu obce Bílovice (u Uh. Hradiště). Bílovice byly osídleny nejpozději ve 13. Století a staly se biskupským lénem, které Biskup Bruno ze Schaumburgu daroval v r. 1256 Helemgertovi de Turri a v r. 1274 Heidenreichovi z Domašova. Následně drželi vesnici místní vladykové (1298 Heřman z Bílovic). V letech 1349 – 82 zde sídlil Ješek Kužel z Bílovic, v roce 1408 je jako lenní majitel připomínán Janča House z Krumsína. Řada dalších drobných vladyckých rodin měla pak bílovické léno rozdělena na polovinu. Až v etech 1490 – 1517 vlastnili již zléněné Bílovice Jan Onšík z Bělkovic. Jeho potomci tu vládli až do roku 1580. Kdy léno obdržel Petr Skrbenský z Hříště, manžel Kateřiny Onšíkové. Za Onšíků je ve vsi připomínána tvrz (1512). V r. 1592 získal Bílovice s tvrzí Štěpán Ledenický z Ledenic, šlechtic slavonsko-chorvatského původu (+1604). Za něj bílovická tvrz v r. 1603 vyhořela, pravděpodobně byla ale velmi záhy opravena a uzpůsobena k obývání. V r.1607 se Štěpánovi synové Adam a Pndřej Ledeničtí o léno rozdělili. Na jedné polovině Bílovic se až do r. 1667 udržel Ondřejůn syn Melichar, rozdělení léna však trvalo až do r. 1667. Stará bílovická tvrz byla v r. 1674 již neobyvatelná a vrchnost sídlila v novém objektu, vybudovaném někdy v letech 1654 – 67 tehdejším držitelem první poloviny Bílovic, rytířem Matyášem Tengelotem z Valtelina. Polohu a ni podobu původní vodní tvrze v Bílovicích neznáme, ale patrně stávala na vyvýšenině v místech dnešní budovy bývalé panské sýpky (s jistotou by však tuto teorii potvrdil jen archeologický průzkum(. Novým zjištěním je, žepředchůdcem dnešního klacisistního zámku nebyla tvrz, podle dosavadní literatury barokně přestavěná Adolfem Skydyňským (1667 – 74), ale zřejmě nevelký barokní objekt, vybudovaný, jak již zmíněno, Matyášem Tengelotem. Po rytířích a pozděbaronech Bevierech z Freiriedu (1718 – 1809), držel Bílovice v letech 1809 – 31 hrabě Ferdinand Laurencin ď Armond, patrně strůjce poslednch významnějších stavebních úprav zámecké budovy. Posledními majiteli léna a bílovického velkostatku byla hraběcí rodina Logothettiů (na místním hřbitově je dodnes udržována jejich rodinná hrobka, pohřben je tu i hrabě F. L. ď Armond). Nejstarší obecní pečetí Bílovic dominuje postava sv. Jana Křtitele, jemuž je zasvěcen zdejší farní kostel (vystavěný asi ve 2. Polovině 17. Století na místě gotycké svatyně, připomínané v roce 1366). Legenda, provedená majuskulou je česká – PECZET. OBCZE. BILOWICZ. 16 –85 . Několik otisků starého pečetidla z doby Tengelotovy se dochovalo dodnes v Matrice výnosu pozemkového z r. 1820 (MZA Brno, prac. Kunštát, fond D7, sign.H/1). Za hlavní figuru návrhů nových bílovických obecních symbolů zvolil jejich autor orla z erbu dlouhodobých, a v paměti obyvatel ještě žijících majitelů velkostatku a zámku hrabat Logothetti. Upravenou figuru orla (bez štítku na prsou a knížecí koruny nad hlavami) doplňuje námět hvězdy (hvězdu najdeme v erbech několika významných držitelů bílovického léna – Ledenických z Ledenic, Tengelotů z Valtelina i hraběte ď Armond). Na hrudi orla je v jednom případě včela, ve druhémlipový trojlist (obě figury symbolizují kdysi samostatné Včelary, dnes jen místní část Bílovic – zatímco včela je tz. Mluvícím znamením, lipový trojlist je připomínkou pečetního znamení stromu). Všechny figury v jeden celek spojuje alternativní návrh znaku a praporu, doplněný červenou hlavou štítu (na listu praporu červeným žerďovým pruhen), v kobinaci se stříbrnou, resp. Bílou barvou připomínající olomoucké biskupství jako někdejší hlavní lenní vrchnost Bílovic. Miroslav J. V. Pavlů heraldik
Hrobka rodu Logothetti na Bílovickém hřbitově