E b i c y k l je v podstatě spanilá jízda astronomů od hvězdárny ke hvězdárně. Letošní peloton cyklistů pod vedením Jiřího Grygara zamířil také do Bílovic – Včelar. Sraz u Praplečky zorganizoval Jirka Říha z vydavatelství Cykloknihy. Cyklovědátoři byli uvítáni chlebem, solí, buchtami i slivovicí a poté si prohlédli nejstarší kolo světa. Paní Křemečková je provedla kapličkou s proslulou Včelarskou madonou a rozloučení a popřání šťastné cesty absolvovali na Václavském náměstí, nad archeologickým nalezištěm Čupy.

Krátký úryvek z kroniky Ebicyklu zapsal vedoucí pelotonu astronom a astrofyzik doktor Jiří Grygar:

… ráno jsem si došel pro bicykl a vyrazil na trasu v 9 h. Hned na okraji Veselí jsme najeli na cyklostezku a podél trati a leteckého muzea v Kunovicích jsme se dostali až na okraj Uherského Hradiště. Tam nás však dlouhé intervaly přepínání semaforů na četných křižovatkách rychle rozdělily na osamělé jezdce, takže jsem se z té neustále přerušované cyklostezky odpoutal doprava a obejel jsem centrum města po běžných silnicích, až jsem narazil na výpadovku na Jarošov, kde byla už víceméně souvislá cyklostezka až za hranice Hradiště. Pak jsem jel po normální silnici stále do kopce; provoz aut slábnul, ale ke svému zděšení jsem dojel do vesnice Bílovice, ačkoliv jsem mířil na Včelary. Teprve po mírném bloudění jsem zvěděl, že Včelary jsou součástí Bílovic a hned první pocestný věděl, kde tam je pomník Praplečky (10:45 h). Tam už bylo ebipiklů jako ve včelím úlu a náš hostitel Ivan Křemeček se radoval, jak se nám Praplečka líbí. Jeho archeologický výklad by mu musel závidět sám polyhistor Jára Cimrman. Nastalo hromadné focení a sám jsem měl tu čest předstírat, že na Praplečce ujíždím před mamuty. V 11:15 h jsme se vydali polní stezkou dále směrem na Topolnou, kde je rozhlasový vysílač pro dlouhé vlny…