Vynález bratří Františka a Mojmíra Stránských s původním názvem Oskar (později Velorex) sjel poprvé z výrobní linky v roce 1951. Původně šlo o to, vyrobit lidové vozítko pro mladé. Tehdejší komunistický režim však předurčil osud tohoto legendárního stroje jako vozítko pro invalidy. Celkem jich bylo vyrobeno více jak 16 000 kusů.

A tak jsem si i já adoptoval v červnu 1997 nového kamaráda, kterého jsem pokřtil na Arnošta von Chrudima (odtud pocházel).

Několik osobních dat z jeho rodného listu:

OTEC: Velorex – výrobní družstvo Hradec Králové
MATKA: Neznámá – ale údajně rámy svařovaly ženy, takže existuje.
ROK NAROZENÍ: 1971
MÍRY: D 3100 mm, Š 1 400 mm, V 1 240 mm
HMOTNOST: Pohotovostní 310 kg, Užitečná 190 kg, Celková 500 kg.
DRUH: Osobní motorová tříkolka pro invalidy.
NEJVYŠŠÍ RYCHLOST: 85 km/h (ale z kopce i daleko víc).
SPOTŘEBA PALIVA DLE ČSN: 4,8 l na 100 km (podstatně víc).
MAJITELÉ: 1. Okresní stavební podnik Chrudim
2. Jindra Oldřich – Bělá (Ústí n/O)
3. Černý Radek – Chrudim
4. Křemeček Pepíno – Včelary
5. Když mě Arnošt naštve, tak Metalšrot Tlumačov, ale tam si z něho moc nevezmou