Hosté odcházeli s bolavou bránicí
MOSTY U JABLUNKOVA
Byl pátek něco k půlnoci, když se z vršku od hotelu Grůň kutáleli za hurónského smíchu poslední návštěvníci večera plného fórů a muziky. Akce s názvem Fór Grůň 2007 se věru vydařila a lidoví vypravěči ani po několika hodinách „usilovné práce“ nevyřkli onu známou větu: „Dneska už mi fóry ňák nejdou přes pysky!“
Salvy smíchu rozechvívaly v pravidelných intervalech bytelné dřevěné stěny roubeného hotelu. Chvilku uklidnění zažívaly bránice všech přítomných pouze v momentě, kdy přišel na řadu zpěv a tanec. Nevyčerpatelnými studnicemi humoru byli onen páteční večer Gustav Gomola, Karel Tacina, Miroslav Byrtus, Tadeusz Rucki z Koňakova a ne příliš známá werková superstar – střihač (ne na Barrandově, ale na válcovně D) Petr Sajdok.
Někdo mluvil, jiný hrál, všichni se smáli až plakali a někteří se dokonce nechali portrétovat. K tomuto účelu byli plně využiti (nebo zneužiti?) tři zajímaví hosté, vtipálci a malíři, tvůrci známého časopisu Trnky-Brnky – Ivan Křemeček, Martin Hron a Pavel Skura.
Ti pouze za stravu a za byt, jak upozornila moderátorka večera, krojovaná gorolka Janka Maštalířová, vyvedli každému zájemci jeho seriózní podobiznu či zdařilou karikaturu. Pravda, málokdo poznal, co je co, ale přesto zde vůkol panovala všeobecná spokojenost.
Lidové písničky slezské, české, slovenské i polské nakonec zpívali všichni společně a kdo si snad myslí, že se na hru na vozembouch nedá tančit, tak ten je úplně vedle.
Zkrátka a dobře, kdo ten večer na kopečku v roubeném domečku scházel, ten o mnoho přišel. Protože, jestli platí staré dobré rčení, že smích prodlužuje život, tak v tom případě hosty akce Fór Grůň 2007 budou muset za sto let odstřelit na státní útraty.

Text a foto Dana Kohutová
Časopis Třinecký HUTNÍK