PLEČKAŘI ZNOVA ROZTOČILI KOLA NAŠICH PRADĚDEČKŮ Dneska už je rozvod tak normální a obyčejný, jak třebas prdnutí do gatí. Néni teda divu, že sa toto přihodilo aj našému členovi Plečkařů. A tak vyšél z hlav cyklopohodářů na starých kolech nápad, udělat výlet po stopách tehoto neštastníka. Dušan přezdívaný Udavač, gdesik od Brna, přišél o manželku na Brodsku. A tak celá trasa byla také týmto směrem mířená. A tož sa nás patnáct, krásně nastrójených a vyšňořených Plečkařů v bílých košulách a s motýlkama pod krkama, rozjelo směrem, tam, gde Udavač zanechál svoje zpomínky na bývalé manželství. Navšívili zme jeho dneskaj už bývalú tchýňu , co má hospůdku, a tá nás přijala jak svoje vlastní. Dovézli zme jeho děckám dárečky a byli připravení, že dyž najdeme teho, co mu ty parohy nasadíl, že si to s ním aj osobně vyřídíme. Čtyři kytaristé za doprovodu plečkařských chorálů udělali fšady hromadu dobréj nálady, všady tam, kde zme sa enom objevili. A cestú zme dělali svajby. Aby to našému Udavačovi nebylo lúto, tož zme ho žénili v každéj hospodě, gde zme našli nejakú přítulnú děvčicu, ba aj na každém chodníku, karma zme jelů. A že tych svadeb teda bylo. Snáď na každém kroku. Dokonca aj na zámkoch v Novém Světlově a ve Slavičíně. Tam sa nezapomnělo navštívit strýca Horehleďového, z minipivovárku Hrádek. On, vyděšený z teho, že sa nám podařilo dojet na na tych našich prastarých strojoch až za ním, nechál nás vypit celú bečku piva. V tych našich lázňách zme byli na Luhačovickéj půti středem pozornosti, a udělali tam tolik parády, že si nás fšeci fotili s větší intenzitú než Japonci na Karlovém mostě. Tož co si budeme vykládat, jubilejní XVIII. ročník sa opravdu vydaříl.